Klidně se mi smějte, že jsem jiná, ale já se směju vám, že jste všichni stejní:-)

Rozestláno

6. května 2011 v 15:31 |  básně
Kloktají rum
- třtinový lék stéká
po bradách
jako smola
ikonám v kapli



a vrabci udávají
pobožnou ješitnost mužů
špinících zem

semenem

/však zůstala netknutá léta/

ta těla žen
dávající život klasům
tlejícím pod žebry doby

už nemodlí se
nečekají

zbývá jim
jen do kolébky odplivnout

než nokturno rozestele
chladné podestýlky
slaměným vdovám.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 dommuz dommuz | Web | 26. října 2011 v 7:35 | Reagovat

Z toho mi čiší feminismus a sklíčenost.

Svět je přece takový, jaký si ho uděláme. Něvěš hlavu a najdi úsměv.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama