Klidně se mi smějte, že jsem jiná, ale já se směju vám, že jste všichni stejní:-)

Pro tebe

14. dubna 2011 v 13:58 | El |  básně
Podívej se mi do očí,
A uvidíš pravdu lásko má,
Uvidíš jak svět se s tebou zatočí,
A že láska k životu je potřeba.


Pochop konečně zlatíčko moje
Že to co jsem řekla bylo jen tak,
Že nemají cenu ty věčné boje,
A že nechci skákat pod rozjetý vlak.

Pochop konečně že ty jsi jediný na světě,
Kdo učinit mě může šťastnou,
Že ty jediný s úsměvem dítěte,
Dokážeš být pánem i láskou.

Že tobě chci klečet u nohou,
A cítit blízkost tvého srdce,
Andělé mi prý pomohou,
Ačkoliv má láska nechce.

Trápíme se oba dva,
hloupými kecy,
a přitom chceme jediné,
být šťastní přeci.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Honza Honza | 31. května 2011 v 10:32 | Reagovat

Vzpomínám na ty desítky probdělých nocí. Na stovky hodin doufání a na všechna trpká zklamání. Kde v tom všem byla láska? Asi v těch několika něžných pohlazeních, ty byly nejhezčí. Drahá láska, vykoupená potoky slz a třeštěním na pokraji šílenství. Nepřísluší mi nic soudit a už vůbec ne odsuzovat. Divit se ale můžu. Nejvíc mě udivuje, jak je to pořád silné. Kolik se nás už takhle divilo...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama