Klidně se mi smějte, že jsem jiná, ale já se směju vám, že jste všichni stejní:-)

Gothic básně

9. března 2010 v 22:20 | gothic.hu.cz |  básně



Osud


Neposkvrněná

a přesto toužím po hříchu,

Nedoceněná

a dechem lapám po tichu.



Záblesk z duše Tvojí,

Co uniká světu,

Pravda co se bojí,

Chápat lživou větu.



Průzračné tajemné mlčení,

Které spojuje dva světy,

Zamrzlá srdce to ocení,

Roztříští uvadlé květy.


Proniknout nazí špínou všedních dní,
Co nás polívají odcizením,
Zůstaneš sám a poslední,


Já sama sebe nedocením…






Anděli


anděli, odpusť mi mé horké slzy,

vždyť je tu zima a ráno je brzy!

Na věži dál budou hodiny znít,

až děti v postelích sny budou snít...



Až usnu naposled v mrazivém sněhu,

přijmu Tvou lásku a přijmu Tvou něhu...

plna té vášně pak vybuchne sopka,

společným domovem bude nám hrobka.



Na štít pak napiš mi krvavou tuží,

na místo duhy proč černá mi sluší..

proč se vše kolem dál rychleji točí..

namísto smíchu mi déšť padá z očí...



Až zavřu oči, budeš mě líbat,

Anděli smrti, už nebudu dýchat...













 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama