Klidně se mi smějte, že jsem jiná, ale já se směju vám, že jste všichni stejní:-)

Citáty o koních 1.

7. března 2010 v 23:07 |  o koních
Když bůh stvořil koně,
řekl nádhernému zvířeti:
"Tobě rovného jsem neudělal.
Všechny poklady Světa leží mezi tvýma očima."

Popírat, věřir a pochybovat znamená pro člověka to, co pro koně běh.

Kůň je nejupřímnější tvor na zemi - dělá-li něco špatně, je to pravděpodobně proto, že jste mu to poručili.

Nejtěžší věc, kterou lze na koni dělat, je nedělat absolutně nic.

Jeho hříva je jako řeky proud, oči jsou podobné žhavému popelu svítící v temnotě a jeho kopyta jsou rychlá jako světlo.

Koně nám půjčují křídla, která postrádáme.

Sklo se rozbije, vína je najednou málo, přátelé také selžou, ale kůň mě v jistém cvalu ponese po všech cestách.

Bůh stvořil koně jako druha větru a společníka bouře.

Jezdectví: dialog dvou těl a duší usilující a vznik dokonalé harmonie mezi nimi.

Dává nám všechno co má. Rychlost, vytrvalost, sílu. Ale plane v něm i jeho divoký duch. Byl jiskrou, která zažíhala dávné mýty. Byl chloubou králů i dobyvatelů. Byl oporou civilizace. Pod údery jeho kopyt se utvářely dějiny. Dodnes má v našich srdcích místo ona pyšná krása, která nese jméno kůň.

Žádná hodina není ztracená, pokud je strávená v sedle.

Teď silné větry od moře dují; a slané vlny je následují; jak dva diví bílí koně si hrají a pak se s hřmotem v tříšti rozpadají.

Stáda
  • Kam stáda koní pást se chodí
    kde hříbě skáče vesele
    tam radost se a láska rodí
    tam nechybějí přátelé.

    V ta místa žal jen zřídka vstoupí
    zřídka se koně vracejí
    kam lidé krutí, lidé hloupí
    zlobu a zášť si zasejí.




Černý kůň
Zahlédneš-li krásného černého koně,
jak cválá ve vonícím růžovém sadě,
svaly se mu napínaj,
a vítr proti němuž zafoukal.
Jeho hříva za ním vlaje,
a už vidí jen kus zeleného kraje.
Když si prohlédne zelenou krajinu,
a vidí tu krásnou travinu,
dostává chut,
na tento dobrý kus.
Když opatrně pysky ochutnává,
tak v hloubi duše se ozve ta krása,
vzpomínka na své kamarády,
kteří ho měli velmi rádi.
Byl tam velmi hodný pán,
a měl svoji stáj.
Vzpomínka se ozvala,
ale smutek pak už jen rozdala.
Ale v tom se najednou ve smutku zastaví,
a v dáli něco uvidí.
Krásná bílá klisna,
k němuž přicválala,
a ta jiskra v oku zahučela.
Ona to je hodná kráska,
a mezi nimi je ta láska



Tygr může mít půvab a sílu, lev mocnost a rezervovaný majestát, ale naprostou krásu a ušlechtilost má jen kůň.

Ach kůň. Pohleďte - šlechetnost bez domýšlivosti, přátelství bez závisti, krása bez marnosti. Ochotný sluha a přesto nikdy otrok.

Poník je sen dětství. Kůň je poklad dospělosti.

Vítr se proháněl. Bůh jej vzal, zhmotnil a vytvořil z něj koně. S jiskřičkou duše však kůň letěl sám jako vítr s větrem o závod.

Dcera, která doma nehne ani prstem, je to samé dítě, které pospíchá v dešti na kole trávit celé dopoledne čištěním stáje.

Kdyby byl svět skutečným, racionálním místem, pak by člověk jezdil bez sedla.

Pokud řekne váš kůň "ne", buď jste se zeptali špatně, nebo na špatnou otázku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama