Klidně se mi smějte, že jsem jiná, ale já se směju vám, že jste všichni stejní:-)

Můj Pán, část 1.

24. února 2010 v 13:36 | El - text chráněný autorskými právy |  povídky o mém Pánovi
Můj Pán
část 1.

Nevěděla ještě co přesně hledá, ale měla ráda násilí, i trochu bolesti, ale zatím jen hledala. Mluvil s ní o všem možném, a vysvětloval ji co znamenají různé zkratky které našla na internetu na stránkách bdsm.

Dozvěděla se že 24/7 je stálá služba pánovi, kdy s ním jeho otrokyně nebo subka bydlí. Ptal se jí co chce, zda i třeba tohle. Nevěděla, nebyla schopná mu odpovědět. Řekl jí že to nevadí, že ji postupně různé praktiky vysvětlí a když bude chtít tak že je i vyzkouší. Pak se nějakou dobu neviděli. Nechával ji čas, aby se sama rozhodla, zda s ním okusí tento svět, a najde v něm zalíbení. Napsala mu. Vzal ji sebou do lesa. Vždy byla velmi hrdá a vzpurná. To se mu líbilo, chtěl ji zkrotit. Přivázal ji mezi stromy a postupně z ní strhával oblečení. Bylo již šero, ale stejně mohl kdykoliv někdo jít kolem, s dětmi nebo se psem. Bylo to na okraji města, kam lidé chodívali na procházky. Měla z toho celkem nepříjemný pocit. To on chtěl. Chtěl ji pokořit a ponížit. Snad i nalomit, to nevěděla. Tam ji poprvé znásilnil. Tvrdě si ji vzal, jako děvku, bezmocnou, neptal se jí, prostě si ji jen bral. Byla celá odřená, od kůry stromů, a mísilo se v ní uspokojení a vztek. Vztek z toho pokoření. Nevěděla v tu chvíli jestli se jí to vůbec líbilo nebo ne. Když ji odvázal, směla se obléknout a odvezl ji domů. Neozvala se mu asi týden. Ale pak jí začal opět chybět. Vzal ji do čajovny jen tak, povídali si, pomalu si ji začal získávat, mohla na něm nechat oči, začala ho milovat. Chyběl jí když nebyla s ním. Nějakou dobu chodili jen do čajovny, netlačil na ni. Chtěl aby se sama rozhodla, zda to chce nebo ne. Vždy mohla odejit, měla svobodu. Občas za ním zašla do práce, kde byl večer sám, a tam se učila jak se má správná otrokyně chovat. Pořád bojovala sama se sebou, má zůstat, nebo se sebrat a vypadnout? Často se jí na to ptal, než něco zkusil. Zůstala. Chtěla se učit, ale nebyla rozhodnutá být otrokyní. Chtěla si jen hrát, ano brala to jako hru. Něco se jí moc líbilo, a něco ji příliš ponižovalo, něco už bylo moc. Chtěl po ní aby řekla že udělá cokoliv. To nemohla, protože plno věcí odmítala udělat. Přišlo ji to nechutné nebo příliš nedůstojné. Takto se sním scházela asi jeden rok. Občas zašli do čajovny, někdy si s ní hrál v práci.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Dungeon.keeper Dungeon.keeper | Web | 13. července 2010 v 10:15 | Reagovat

Zajímavé povídání... ale tady je to stejnak samá vanilka ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama